českoMince Protektorátu Čechy a Morava Zajímavé ražby z Nume.cz
Mezi protektorátními mincemi nejsou až na nedostupné zkušební či pokoutné ražby ani žádné sběratelské rarity nebo alespoň vzácnosti.
Přesto jsou zajímavým dokladem nelehké doby a je s nimi spojena zajímavá historie, kterou si určitě stojí za to připomenout.
Protektorátní mince z let 1940-1945 nepatří mezi sběrateli k příliš oblíbeným ražbám. A to hned z několika důvodů. Připomínají nám dobu okupace – dobu, kdy československý stát zradou spojenců a také svou vlastní slabostí upadl do absolutní závislosti na nacistickém Německu. Ve srovnání s předválečnými československými mincemi jsou ty protektorátní nápadně strnulé až strohé a bez špetky optimismu. Ponurý vzhled má jistě na svědomí zejména unifikovaná ražba v jediném kovu – zinku, zpravidla šedě zoxidovaném. Ale také omezená nominálová škála a změněný motiv korunové mince, u které ženu „Republiku“ se snopem nahradila fádní jednička.
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava byly pro potřeby peněžního oběhu nadále v kremnické mincovně raženy prvorepublikové mince ročníku 1938 v hodnotách 5 haléřů, 10 haléřů, 20 haléřů, 50 haléřů, 1 koruna a 5 korun. Ražba byla ukončena v průběhu roku 1940. Jejich platnost však neměla dlouhého trvání. S výjimkou stříbrných mincí, které zůstaly zákonným platidlem po celé období trvání protektorátu, ztratily prvorepublikové mince platnost v období od 31. července do 30. září 1941.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
LIBROVÁ BANKOVKA Předchůdce slavné mince
Roku 1694 založil anglický král Vilém III. nový bankovní ústav The Governor and Company of Bank of England, později zkrácený na Bank of England.
Hlavní úlohou této instituce bylo především zajištění finančních prostředků na vedení války proti Francii.
Záhy po svém vzniku začala banka emitovat směnky za uložené vklady podobné těm, které upisovali zlatníci. Směnky byly zprvu psány ručně na bankovní papír signované úředníkem. Později se pak přešlo na tištěné bankovky. Roku 1696 bylo rozhodnuto nevydávat bankovky nižší než 50 £ díky čemuž se využívaly především zámožní měšťané, šlechtici a obchodní společnosti. V průběhu 18. století banka postupně přešla na bankovky ve formě tiskopisů, kdy první číslice byla tištěna a další se již dopisovaly ručně. Zprvu se vydávaly hodnoty od 20 do 100 liber. V roce 1759 ale nedostatek zlata zapříčiněný sedmiletou válkou donutil banku po prvé vydat bankovku po 10 £. Roku 1793 si poté válka proti revoluční Francii vynutila nový nominál po 5 £. V první polovině 19. století prudce vzrostl státní dluh. Zatímco v roce 1700 činilo zadlužení 1,2 milionu liber, tak koncem napoleonských válek se vyšplhalo až na
850 milionu liber. Následkem toho došlo k omezení plateb v bankovkách ve zlatě, které trvalo až do roku 1821. Jako kompenzace nedostatku drobných mincí začala poté banka od roku 1797 emitovat 1 a 2 librové bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK