FINANČNÍ POMĚRY V OLOMOUCI na počátku 15. století ve světle židovského rejstříku
Studiu veřejných financí se v posledních letech věnuje v Evropě značná pozornost.
Důležitá úloha zde náleží městu a postavení městských elit, které dnes stejně jako v minulosti ovlivňují způsob vedení městských financí, zejména městských fiskálních systémů. Prostor pro jiné prostředníky finanční politiky ve městě závisí pak na tom, nakolik jsou městské elity schopny monopolizovat vládu nad městem.
Politické a ekonomické problémy Moravského markrabství v 15. století měly nepříznivý dopad nejen na samotný fiskální systém, zejména vypisováním nových daní a zvyšováním daňového břemene k pokrytí rostoucího městského veřejného dluhu. Finanční krize, bankroty a finanční reformy měly také dopad na účast měšťanů a cechů při provádění městské fiskální politiky, jež byla spojena s politickou emancipací městského stavu. Obecně platí, že finanční krize se objeví tehdy, když strukturální výdaje převýší běžné fiskální příjmy a znemožní půjčit si peníze na pokrytí běžných finančních závazků. Dopad krize na veřejné finance a jejich správu spočívá pak v tom, že město je nuceno využít svých finančních rezerv. Tento neustále rostoucí tlak na městské finance vedl v minulosti ke zvyšování nepřímých daní nutných na pokrytí vzniklého dluhu způsobeného prodejem ročních rent.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Jak se dělá mincovna (12) Výroba oběžné mince nejnižších nominálů
Své vzpomínání musím opět posunout hodně zpátky do let středoškolských studií.
Zde se v mé hlavě poprvé objevila myšlenka podívat se do Ameriky.
Navštívit New York a spatřit mrakodrapy a dotknout se Sochy svobody, symbolu svobodného světa. Byl to sen tak neskutečný, že se s postupující normalizací po roce 1969, zcela rozplynul a já jsem na něj úplně zapomněl. Spousta lidí tvrdí, že se jim po čase některé sny zdají znova a nechápou, jak je to možné. Mně se podobná situace rovněž přihodila. Nebylo to však uprostřed blaženého spánku, ale při plném vědomí a pracovním nasazení, během léta 1993.
Veškeré záležitosti kolem haléřových mincí bylo nutné řešit již s přípravou vzniku mincovny v průběhu roku 1992 a v roce1993 byly prakticky vyřešeny. Stačilo k tomu navštěvovat sousední státy – Německo a Rakousko, kde znalost němčiny plně postačuje. Naprosto jiná situace byla u mincí třech nejnižších korunových nominálů. Ty ČNB nechala vyrábět pro měnovou odluku za Atlantickým oceánem v Kanadě. Teritorium pro mě naprosto neznámé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK