Investor a Sběratel 2013 Veletrhy lákají k výhodným nákupům
Již po třetí budou mít sběratelé a investoři možnost navštívit od 5. do 7. září na výstavišti v pražských Letňanech mezinárodní veletrh investičních příležitostí do zlata, mincí, medailí a drahých kamenů – INVESTOR.
Akce nabízí jedinečnou příležitost porovnat a nakoupit komodity s investičním potenciálem od několika desítek předních českých a zahraničních firem.
Investor se koná současně s 16. ročníkem mezinárodního veletrhu poštovních známek, mincí, pohlednic, telefonních karet a ostatního sběratelství SBĚRATEL. Veletrhy jsou největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě a účastní se jich řada poštovních správ, mincoven a prodejců, které na jiné podobně zaměřené akci v ČR nenajdete.
Investiční a sběratelský artikl každoročně nabízí více než 260 firem z 35 zemí, mezi které stabilně patří také Pražská mincovna. Ta minulý rok pro návštěvníky připravila ražbu pamětního medailonu veletrhu Sběratel z ryzího stříbra v omezeném množství pouhých 399 kusů. Sběratelskou cenu medailonu zvyšoval fakt, že každý medailon se razil přímo na veletrhu zvlášť pro každého zákazníka a číslo ražby se tak odvíjelo od času, kdy stánek Pražské mincovny navštívil. Pražská mincovna i letos představí spoustu novinek. Například stříbrnou uncovou medaili s „morbidním˝w“ tématem Kostnice Sedlec. Ten největší tahák ale zatím tají a odhalí ho až přímo na veletrhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK