Svatogorazdské dukáty.

Mistři české numizmatiky Josef Oplištil
Josef Oplištil patří k mladé generaci českých tvůrců pamětních medailí a mincí.

Vystudoval v Jablonci nad Nisou, kde nyní působí jako pedagog na Vyšší odborné škole se zaměřením na raženou medaili a minci. Josef Oplištil se pravidelně účastní soutěží vypisovaných Českou národní bankou.

Mezi dřívější známé práce Josefa Oplištila patří například návrh na zlatou pamětní minci Zámek Kačina (2004, ČNB), k těm posledním pak stříbrný medailon ke stému výročí narození legendární herečky Nataši Gollové, který letos v ydala Pražská mincovna. Přestože v jeho tvorbě nyní převládá nízký mincovní reliéf, rád se vrací i k sochařině. Josef Oplištil je ženatý, má dva syny, o nichž s úsměvem tvrdí, že jsou jeho největším současným koníčkem.

Ve srovnání se staršími českými medailéry je vaše kariéra pochopitelně relativně krátká. Kolik návrhů už jste stihl realizovat?

Podílel jsem se na deseti vydaných mincích pro Českou národní banku, ať už se jednalo o oboustranné návrhy, nebo jsem autorem jen jedné strany. Pak jsou tady čtyři realizace pro Českou mincovnu a další dvě pro Pražskou mincovnu. Těch soutěží pro Českou národní banku byly ovšem desítky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).

Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.

Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU