Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
Úvod do grošového období (5) České mincovnictví grošové doby (1)
Česká měna denárová – měna lehkých, zrnem proměnlivých a i několikrát do roka stahovaných denárů – vzala v Čechách za své rokem 1300.
Přestože se denárový systém dočkal parciální změny již v druhém desetiletí 13. století zaražením tzv. brakteátů, dochází k celkové rekonstrukci české měny až reformou krále Václava II. (1278 – 1305).
„Poslal král do Florencie a povolal pečlivé odborníky, totiž Reinharda, Alfarda a Cynona Lombardského, kteří měli v takových záležitostech tak velkou zkušenost, že mohli s prospěchem řídit věc tak důležitou. A tak byla léta Páně 1300 v měsíci červenci zavedena
mince grošů pražských a malých penízků, jichž jde na groš dvanáct, a každý peníz byl označen jménem Václava, kter ý je zavedl.“ Tak líčí Zbraslavská kronika sepsaná v letech 1314–1317 Petrem Žitavským vznik vskutku nejslavnější české mince. Na sklonku roku 1299 dlel v Itálii kancléř krále Václava basilejský biskup Petr z Aspeltu. S jeho návratem do Čech vystupují ve službách králových i tři zmínění italští f inančníci Rinieri, rytíř Appardo a Cino.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK