Kalendárium 2016 zlato.

100 a 200 Kč 2018
Nové varianty českých bankovek

Česká národní banka uvedla do oběhu uvádí nové vzory bankovek v nominální hodnotě 100 Kč a 200 Kč. I když celkový vzhled bankovek zůstává na první pohled zachován, nová platidla mají posílenou ochranu proti padělání a umožňují snadnější zpracování na technických zařízeních. Díky novým stokorunám a dvousetkorunám se tak sjednotí podoba všech českých bankovek.

Hlavním motivem bankovky 100 Kč zůstává Karel IV., zatímco v případě bankovky 200 Kč to je i nadále Jan Amos Komenský. Stokoruny uvedené do oběhu v letech 1995 a 1997 a dvousetkoruny, které byly vydány v letech 1996 a 1998, zůstanou i nadále v platnosti a budou postupně nahrazovány novým vzorem v závislosti na svém opotřebení.
„Novými vzory stokoruny a dvousetkoruny završujeme tzv. inovovanou emisi českých bankovek, zahájenou v roce 2007. Změny spočívají zejména v nových prvcích proti padělání. Umožní však také oboustranné zpracování bankovek na moderních strojích, a tudíž efektivnější zajištění hladkého peněžního oběhu, což je jeden z hlavních úkolů České národní banky,“ uvedl k emisi guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.

TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.

Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem, Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU