Jak se dělá mincovna (19)
Ražba pamětní medaile v kombinaci s oběžnou mincí
Rychle jsme pochopili jaký je rozdíl mezi mincí a medailí, když jsme na jaře roku 1994 začali chystat pamětní ražbu k 1. výročí vzniku mincovny. Přece není nic jednoduššího, k 1. výročí použít minci, která má ve své symbolice jedničku. Tuto záležitost jsme začali diskutovat s dr. Surgou a dr. Moravcem z ČNB. Vždyť na vzniku jablonecké mincovny se významnou měrou oba podíleli a první rok fungování mincovny je bilancí i jejich práce.
Nevím, v čí hlavě se zrodil nápad, že by se mohl použít motiv z oběžné mince 1 Kč, kterou tak krásně v ý tvarně řešila ak. soch. Jarmila Truhlíková-Spěváková. Na lícní straně je český lev v netradičním provedení a na rubové straně v čistých liniích nominál „1“ a proporčně vyváženě modelovaná královská koruna. Byli jsme si vědomi, že první výročí představuje jinou kvalitu, než slavnostní otevření před rokem. Musí se tedy připomenout ražbou ve zlatě. Razit jednu korunu českou ve zlatě, vzor 1993, nám banka důrazně zamítla. Emise peněz má své zákonitosti a nelze je porušovat úmysly, by ť by byly sebeušlechtilejší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (2)
Bojanský kostelík
Další bankovkou, na kterou se dnes zaměříme, je bulharská 20leva z roku 1991. Hlavním motivem této bankovky je na aversu vévodkyně Desislava, v dnešní době řečeno – sponzorka výstavby Bojanského kostelíka, který je zobrazen na reversu.
Vévodkyně Desislava pocházela ze šlechtického rodu Asenů a je pro Bulhar y nejoblíbenější ženou středověku. Proto se o ní hodně píše v literatuře a také v básních. Mezi nejvíce viditelné kousky, kterými se zapsala do historie, je právě výstavba Bojanského kostelíka. Ten patří mezi největší památky středověké Sofie a Bulharska vůbec. se nachází na reversu stejné bankovky.
Historie Tento kostelík byl v ystavěn na samém okraji Sofie. Jeho východní křídlo patří mezi nejstarší stavební části, které spadají od konce 10. století, až po začátek 11. století. Jde o malou část nazvanou „apsida cross“ a jedná se o část budovy postavené na vzpěrách, jejíž půdorys má tvar kříže. V těchto částech se nachází právě také nejstarší malby fresek, které byly následně v průběhu 12. a 13.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK
