Investiční stříbrné slitky.

Z tržišť a barů Senegalské mince
Mé krátkodobé pobyty v Senegalu, nikterak časté, jsou motivovány návštěvou přátel, vyhledáváním a nákupem ojedinělých náhrdelníků, pobytem na místech spjatých s obchodem s otroky, a podmíněny jsou jak jinak, dostatkem finanční hotovosti.

Mé krátkodobé pobyty v Senegalu, nikterak časté, jsou motivovány návštěvou přátel, vyhledáváním a nákupem ojedinělých náhrdelníků, pobytem na místech spjatých s obchodem s otroky, a podmíněny jsou jak jinak, dostatkem finanční hotovosti, případně její dostupnosti z evropského účtu.

V tomto ohledu musím konstatovat, že urbanizované oblasti Senegalu jsou k uživatelům kont velmi vstřícné, směna eur na místní franky je bezproblémová, kurzy se nijak výrazně neliší. V březnu se pohyboval kurz kolem 650 franků za 1 euro. A samotný pobyt ve městech či na turisticky exponovaných památkách není nikterak levný.
Drobných mincí je v zemi relativně dostatek, byť se nepředpokládá, že se po nich bude pídit právě běloška, na místní poměry bohatá, a ještě v netypickém klobouku. A tak se mi jako vždy, při jejich sběru osvědčila tržiště a bary, jak stanového městečka v poušti či mého hotelu v Saint Louis.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

TGM Prezident na bankovkách
Jen málokterá postava našich moderních dějin se tak hluboce zapsala do povědomí široké veřejnosti jako první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Jaká však byla první republika v jeho éře a jak se v ní žilo? Na to se pojďme s nádechem notafilie ve stručnosti podívat v následujícím příspěvku.

Rok 1918 představoval již čtvrtý rok nejkrutějšího válečného konfliktu té doby. Od léta 1918 bylo čím dál více zřejmé, že mocnosti osy zastoupené Rakousko-Uherskem, Německem, Tureckem a Bulharskem už déle nevydrží odolávat spojeneckému tlaku dohodových vojsk. V případě mnohonárodnostního Rakousko-Uherska se problémy objevovaly jak na frontě, tak v zázemí a ve svém důsledku vyústily až v rozpad tohoto staletého soustátí. Mezi jednu z nástupnických zemí patřilo i Československo. To se po svém vyhlášení 28. října ocitlo v nelehké situaci. Nový stát složený z Českých zemí a Slovenska, později rozšířený o Podkarpatskou Rus, čelil od prvních dní značnému tlaku. Maďarská vláda se odmítla smířit se ztrátou svého území a postavila se na odpor. Obdobně zareagovalo i Polsko na Těšínsku a německá menšina v Čechách, která s odvoláním na sebeurčení národů vyhlásila vlastní rovincii Deutschböhmen. Na všech těchto frontách se s menším či větším odporem úspěšně utkala československá vojska složená převážně z repatriovaných západních legionářů a sokolstva a uhájila tak hranice a integritu mladého státu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU