Německá ekonomika se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta
Berlín 15. ledna (zpravodaj ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí propadl o 0,3 procenta. Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně na základě prvního odhadu oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. Na loňský rok vláda počítala s hospodářským poklesem o 0,4 procenta, na letošek už ale počítá s růstem. Ten zatím odhaduje na 1,3 procenta. Hospodářský propad za loňský rok je v souladu s očekáváním analytiků.
V roce 2022 ekonomika i přes následky ruské invaze na Ukrajinu vzrostla o 1,8 procenta. Podle kalendářně očištěných dat činil růst 1,9 procenta. Loňský propad podle kalendářně přepočtených dat činil 0,1 procenta, uvedl statistický úřad.
"Hospodářský vývoj v Německu se vlivem krizí zastavil," řekla Brandová, podle které na výkon ekonomiky dolehly krize ve světě. "Vysoké ceny i přes nedávný pokles nadále dusí hospodářský růst. K tomu se přidaly nevýhodné finanční podmínky kvůli rostoucím úrokům a omezená poptávka v tuzemsku i zahraničí. Německé hospodářství tak nepokračovalo v oživení z hlubokého propadu v covidovém roce 2020," dodala.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se HDP podle předběžných údajů snížil o 0,3 procenta oproti předchozím třem měsícům. Statistický úřad nicméně revidoval vývoj HDP ve třetím kvartálu, a to na stagnaci z dříve ohlášeného poklesu o 0,1 procenta. Německá ekonomika se tak těsně vyhnula recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
"Někteří se utěšují tím, že ekonomika 'pouze' stagnuje a vyhnula se vážnější recesi. To by však neměl být žádný důvod ke spokojenosti," uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING.
Loňský výkon ekonomiky mírně překonal očekávání vlády, která vycházela z hospodářského poklesu o 0,4 procenta. Ekonomický institut Ifo naopak předpokládal, že HDP v loňském roce klesne o 0,3 procenta. Letos Ifo počítá s meziročním zvýšením HDP o 0,9 procenta, zatímco vládní odhad slibuje růst o 1,3 procenta.
Německo má největší ekonomiku v Evropě a čtvrtou největší na světě. Je zároveň důležitým obchodním partnerem pro mnoho českých firem.
Výkon německé ekonomiky byl vloni pouze o 0,7 procenta vyšší než v roce 2019, tedy v době před příchodem koronavirové krize. "Je znepokojivé, že německá ekonomika od příchodu koronaviru nevykazuje téměř žádný nárůst," uvedl analytik Jörg Krämer ze společnosti Commerzbank. "To je velmi neobvyklé a vyvolává to vzpomínky na roky po splasknutí bubliny na akciovém trhu na začátku tisíciletí," dodal.
Aleš Zápotocký pmh jrm
PwC: Optimismus mezi šéfy podniků se ve světě za poslední rok zdvojnásobil
Londýn/Praha 15. ledna (ČTK) - Podíl generálních ředitelů světových firem, kteří letos věří ve zlepšení růstu globální ekonomiky, se za poslední rok více než zdvojnásobil a dostal se na 38 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, do kterého se loni na podzim zapojilo 4702 šéfů ze 105 zemí světa. O rok dříve zlepšení očekávalo 18 procent dotázaných ředitelů. PwC výsledky průzkumu poskytla ČTK. Šéfové českých firem z celosvětových dat příliš nevybočují.
Zároveň se výrazně snížil počet šéfů, kteří očekávají pokles globální ekonomiky. Na podzim 2022 mělo pesimistický výhled 73 procent generálních ředitelů, což bylo nejvíce za dobu sledování těchto trendů. Nyní je to 45 procent. Za zlepšením stojí hlavně nižší obavy z vysoké inflace a makroekonomické nestability. V minulém průzkumu se inflace obávalo 24 procent manažerů, teď 16 procent. Obavy z nestabilní ekonomiky se snížily z 24 procent na sedm. Podíl generálních ředitelů, kteří se domnívají, že jejich firma je geopolitickými riziky zasažena, přes pokračující vojenské konflikty ve světě klesl o sedm procentních bodů na 18 procent.
V růst globální ekonomiky věří 36 procent generálních ředitelů českých firem, 34 procent naopak očekává pokles. "U vývoje globální ekonomiky jsou čeští generální ředitelé výrazně optimističtější než u očekávání vývoje české ekonomiky. Z toho lze vyvodit, že trend výraznějšího globálního růstu se na domácím trhu projeví s určitým zpožděním. Ve střednědobém horizontu optimismus šéfů českých firem výrazně roste, v tříletém výhledu už v růst světové ekonomiky věří 72 procent generálních ředitelů, pokles očekává jen deset procent,“ uvedl řídící partner PwC ČR Jiří Moser.
Nejvíce pesimističtí k výkonu vlastní ekonomiky jsou generální ředitelé v západní Evropě a Severní Americe. V západoevropských zemích 32 procent šéfů věří v růst domácí ekonomiky, 48 procent ale počítá s poklesem.
Šéfové spíše plánují růst počtu zaměstnanců svých firem, 39 procent z nich uvádí, že jejich společnost zvýší počet lidí o více než pět procent. Očekávaný růst se týká všech regionů, největší plány na expanzi mají firmy na Blízkém východě.
Přes pozitivní očekávání zůstává nicméně důvěra velmi křehká. Ředitelé si totiž uvědomují, že významné trendy, jako je technologický rozvoj či změna klimatu, způsobují nutnost reakce. Téměř polovina se tak domnívá, že jejich současný byznys nebude v následujícím desetiletí udržitelný bez zásadních změn.
"Obavy z makroekonomických hrozeb ustupují, do popředí pozornosti se tak dostávají jiné výzvy. Přes rostoucí důvěru v globální ekonomický vývoj je výhled generálních ředitelů méně optimistický ohledně ziskovosti jejich firem. Stále více si proto uvědomují nutnost razantních modernizací vlastního obchodního modelu,“ komentoval výsledky průzkumu generální ředitel PwC Bob Moritz.
Přestože očekávání od přínosu umělé inteligence (AI) jsou veliká, šéfové si uvědomují, že souvisejícím krokem musí být i rozvoj vlastních zaměstnanců. Zároveň jsou přesvědčeni o zvyšování rizika v kybernetickém prostoru, nárůstu dezinformací či zvýšených nároků u právní odpovědnosti. Skoro třetina šéfů očekává, že změny klimatu budou ovlivňovat i to, jakým způsobem jejich firma vytváří a udržuje hodnoty. V minulých pěti letech přitom takto uvažovala pouze necelá čtvrtina dotázaných.
Tři čtvrtiny firem pak zahájilo nebo už dokončilo kroky vedoucí ke zlepšení energetické efektivity jejich provozu, a 58 procent přijalo kroky vedoucí k zavádění nových ekologických produktů, služeb či technologií.
fd spr
DALŠÍ ZPRÁVY
