DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Mince a bankovky v novém
Možná se ptáte, proč náš časopis změnil podobu. My jsme se stejně zeptali vydavatele časopisu Mince a Bankovky – pana Jiřího Doležala. Pokud byste snad měli další dotazy, ptejte se na [email protected]
Časopis opět mění podobu. Je znatelně tenčí, proč?
Jedná se o několik důvodů. Chceme se dostat na stánky a do prodejen s tiskovinami. Pokud necháme sto stran, tak tento krok neufinancujeme. Tímto krokem snížíme náklady a rozšíříme vydání časopisu po celé České republice. Dále bychom, v případě úspěchu tohoto kroku, chtěli vydávat časopis jako dvouměsíčník.
Změní se také cena předplatného?
Zajisté a to je další důvod, proč tento krok děláme. Je nám vyčítáno, že je předplatné drahé, takto se sníží na polovinu. Nyní stojí předplatné na rok 396 Kč, od tohoto měsíce pouze 198 Kč. Předpokládáme, že si časopis zakoupí i skupina sběratelů s nižším příjmem. Chceme se stát nejčtenějším časopisem pro sběratele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011.
Hyperinflace v Zimbabwe
Listopad roku 2007 byl v Harare teplý a vlídný, pokud se počasí týká. Blížilo se léto a já si uvědomovala, že ty Vánoce budeme sami, tedy my všichni – já, má rodina a mí přátelé v Harare, bez tradiční návštěvy z domova.
Jedním z důvodů proč si nepozvat návštěvu právě toho roku, byla neutěšené zásobování Zimbabwe běžnými potravinami a věcmi denní potřeby a prudká inflace, která úspěšně ožebračovala i ten zbytek pracovní placené síly v zemi.
Osobně jsem měla slušný zahraniční plat a doufala i v radikální změny po volbách, a inflaci jsem zpočátku vnímala jen jako obtížný prvek svého pobytu, s kterým se dá plánovitě žít. Byl to omyl. S inflací se dlouhodobě, když navíc přeroste v hyperinflaci, žít nedá. Je to boj o každou rychlou směnu, okamžitý nákup a stejně nakonec skončíte u bartrového obchodu. To jsem však toho listopadu ještě netušila... A dnes na to období dokonce vzpomínám s nostalgií, hodně jsem se poučila.
V únoru 2007 oznámila Rezervní Banka Zimbabwe zavedení tzv. třetího typu zimbabwského dolaru a současně vyhlásila boj proti inflaci, která byla již v té době čtyřmístná. Mezi březnem a červnem 2007 platila striktní nařízení o cenách základních surovin (jako mouka, máslo, vejce, mléko, ale i olej, cukr a maso), což se projevilo tím, že města přestala být zásobována, neboť prodejní ceny těchto komodit byly nižší než náklady na dopravu a přepravu. Celé země začala trpět chronickým nedostatkem benzínu a nafty a vcelku pravidelně se vypínal elektrický proud v celých čtvrtích. Z krásných alejí jacarand mizely jen trošičku seschlé větve na otop a papír, prázdné plastové lahve a obaly dosáhly maximální míry dalšího použití bez pokynů k recyklaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012.
