Renovatio monetae Český denár knížete Soběslava I.
České denáry hlavně v 11. století klesaly v zrnu i váze. To mělo za následek, že se jejich pohyb postupně uzavíral do hranic vlastní země.
České denáry hlavně v 11. století klesaly v zrnu i váze. To mělo za následek, že se jejich pohyb postupně uzavíral do hranic vlastní emě. Třeba několikrát do roka byly vydávány nové druhy mincí, vždy horší jakosti a prostý lid, si několikrát do roka musel
své denárky měnit za nové, jiných obrazů.
Ono proslulé „obnovování mincí“ (renovatio monetae) však vytvořilo podmínky pro překvapující rozkvět výtvarné stránky naší mince, vyznačující se především velkým ikonografickým bohatstvím. Názorným příkladem může být denár knížete Soběslava
I. (1125–1140) na jehož lícní straně je vyobrazena jedna z nejbohatších figurálních scén. Zachycuje pět postav bojovníků, kteří pravděpodobně nejsou českým vojskem táhnoucím do
boje, ale spíše jde o bojovníky Kristovy (milites Christi, milites pugnantes). Tento motiv, čerpaný z náboženské symboliky, měl člověku připomínat boj proti hříchu, zlu a ďáblu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
Výrobní defekty na mincích (3)
V předchozích částech této série o výrobních defektech na mincích byly na stránkách posledních dvou čísel časopisu M&B popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince. Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace, včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Poté byly prezentovány výrobní defekty na mincích vznikající v průběhu prvních dvou základních fází mincovního díla – během fáze přípravné a mincířské. Seznámili jsme se nejen s chybami metalurgických a kovářských operací, ale též s různými chybami ryteckými. Třetí, finální fází, mincovního díla byla fáze pregéřská, během níž probíhala vlastní ražba mincí. Právě četným chybám ražebním je věnována závěrečná III. část tohoto pojednání o výrobních defektech na mincích.
Ražební chyby lze charakterizovat jednak jako chyby vzniklé vlivem nedokonalosti technologického procesu, protože ražba je ve své podstatě tvářecí proces, jednak jako chyby vzniklé v důsledku nepozornosti pregéře nebo jeho pomocníka. Každá z mincí postižených v této fázi mincovního díla nějakým defektem je v podstatě unikátem. Vady vzniklé během ražby jsou nahodilé. Nelze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k opakovanému neúmyslnému zhotovení identického výrobního zmetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK