Muzeum v Pelhřimově představuje expozici Šejnost
Muzeum Vysočiny Pelhřimov spravuje rozsáhlou sbírku medailí, plaket, plastik, modelů a kreseb z dílny významného českého sochaře-medailéra Josefa Šejnosta.
Pelhřimov, 3.6.2009 -
Josef Šejnost, rodák z Těšenova pod Křemešníkem patřil k předním českým umělcům kteří se věnovali medailérské tvorbě.
Dosavadní malá expozice tohoto umělce neodpovídala významu a hodnotě jeho díla. Po získání podstatné části pozůstalosti akademického sochaře Josefa Šejnosta a jeho syna akademického sochaře Zdeňka Šejnosta zahájilo Muzeum Vysočiny Pelhřimov budování nové a skutečně reprezentativní expozice těchto umělců. Vypracováním plánu a rozpočtu této expozice bylo přistoupeno k postupné realizaci ve čtyřech místnostech zámku Říčanských z Říčan.
Zámek pánů z Říčan
Otevírací doba:
březen – duben
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 h
So: 10:00 - 12:00 h
Ne: 13:00 - 15:00 h
květen – říjen
Út - Pá: 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 h
So - Ne: 10:00 - 12:00 a 13:00 -17:00 h
Stojící panovník a heraldický orel Velmi vzácný pražský dvoutolar Rudolfa II. z roku 1601
Přibližně před rokem jsem na stránkách časopisu M&B (2/2013) numismatickou veřejnost upozornil na unikátní jáchymovskou ražbu – dvoutolar se značkou mincmistra Pavla Hofmanna z roku 1590 typu: poprsí panovníka/ letící „abondiovský“ orel
. Je proto dosti překvapivé, ale o to více pro českou numismatiku důležité, že se v relativně krátké době podařilo podchytit další novou, v numismatické literatuře a odborném tisku dosud nepopsanou, českou dvoutolarovou ražbu.
České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se vyskytující nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně zřídka. Ve vybraných věhlasných a známých sbírkách byly zastoupeny celkově asi jen 60 kusy a z toho se v jedné třetině případů jednalo o ražby pocházející z pražské mincovny.2 Není podle mě od věci, nejprve si znovu připomenout pár základních informací souvisejících s tímto vzácným nominálem. K nim především počítám skutečnost, že po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK