Letošního Sběratele doprovodí poprvé veletrh Investor
Kdo v oblasti numismatiky něco znamená, vystavuje na veletrhu Sběratel.
Tak by se dala charakterizovat letošní masivní účast dealerů zlata a mincí na největším setkání sběratelů
ve střední a východní Evropě, které proběhne od 8.–10. září na výstavišti PVA v Letňanech.
Zájem o investice do stabilních komodit žene nahoru nejen cenu zlata, ale také počet vystavovatelů na tradičním mezinárodním veletrhu poštovních známek, mincí, drahých kamenů, pohlednic, telefonních karet a dalšího sběratelství. V oblasti numismatiky přibylo přes deset zcela nových firem, takže tato nomenklatura začíná dotahovat dosud
kralující f ilatelii. Celkem bude na veletrhu opět přítomno přes 230 vystavovatelů z 35 zemí. Vedle tradičních v ystavovatelů jako jsou Česká mincovna, Slovenská mincovna, Rakouská mincovna, Zlaté mince, Antium Aurum, Hanmart, Nozka, čínská China Gold Corporation, jedni z největších německých obchodníků se zlatem firmy Emporium Hamburg a Künker, holandský NumisCollect nebo vídeňský Rauch. Nebude tedy chybět žádný ze starých
známých – a to doslova – na letošním Sběrateli najdete 98 % loňských v ystavovatelů a to většinou na svých obvyklých místech. Přibudou naopak f irmy, které se dosud prezentovaly hlavně prostřednictvím svých e-shopů. E-MINCE numismatika a Zlataky.cz na Sběrateli jsou důkazem toho, že internet a veletrh se mohou z obchodního hlediska vzájemně doplňovat. Významným signálem, že Praha je již respektovaným sběratelským centrem, je premiérová přítomnost jednoho z největších německých aukčních domů Felzmann nebo americké gradingové f irmy PCGS.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
42 KREJCAR Z ROKU 1623 Kiprová mince císaře Ferdinanda II.
Celá doba vlády Ferdinanda II. (1619-1637) byla poznamenána událostmi třicetileté války a to se samozřejmě odrazilo i v intenzivní mincovní produkci.
Ražby císaře Ferdinanda II. proto jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků, zejména v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Po porážce Českých stavů v roce 1620 došlo v zemích Koruny české k výrazným politickým a společenským změnám. Konfiskace majetku tehdy postihla jak šlechtu, tak měšťany, prostě všechny, kdož podpořili stavovské povstání a krále Fridricha Falckého.1 Hlavním úkolem konfiskací bylo upevnění císařské moci za pomoci katolické šlechty a především naplnění státní pokladny trpící neustálým nedostatkem peněz. Počátkem roku 1622 vzniklo v Čechách patnáctičlenné mincovní konsorcium (mincovní rada).2 Díky půjčce šest miliónů zlatých udělil císař Ferdinand II. tomuto konsorciu výhradní právo razit mince v zemích Koruny české a Dolních Rakousech. K tomu získalo konsorcium výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí, nacházejících se na území výše zmíněných zemí, za předem stanovené ceny. Podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Zpočátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK