Investiční zlaté slitky.

Ferdinand I. (V.)
Nástup vlády, holdování ve Vídni 1835 a jedna unikátní ražba

Před 180 lety, v roce 1835, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.

Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Korunovace rakouských císařů měly být prováděny podle částečně převzatých říšských tradic. Jako korunovačních insignií mělo bý t používáno Rudolfov y tzv. domácí koruny z roku 1602 a žezla s říšským jablkem, jež k ní dal zhotovit císař Matyáš po roce 1612. K vlastnímu aktu korunovace touto korunou a k provedení s tím spojeného obřadu však nikdy nedošlo, i když panovníci titul rakouského císaře používali. Proto nástup císaře Ferdinanda I. připomínají pouze dvě pamětní medaile a korunovační ražby logicky chybí. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Byla to „absolutní monarchie bez monarchy“.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

Aurel Stodola
Bratislava - Slovensko vydává novou pamětní minci v nominální hodnotě 10 eur.

Nová mince je věnována osobnosti slovenského vynálezce Aurela Stodoly.

Prof. Ing. Aurel Boreslav Stodola, Dr. h. c. byl vynikající slovenský fyzik, technik, světově uznávaný zakladatel teorie parních a plynových turbin.

Ve své vědecké činnosti se zaměřoval na oblast teorie automatické regulace strojů, položil vědecké základy projekce a stavby parních a spalovacích turbín. Pro vodní páru vypočítal a aplikoval tzv. Mollierův entropický diagram, který stále doplňoval. Ve spolupráci s chirurgem Ferdinandem Sauerbruchem zkonstruoval 1915 pohyblivou umělou ruku, tzv. Stodolovu. Na stejném principu byly založeny i protézy chodidel a noh. Největší úspěchy dosáhl v oboru parních turbín a jeho výpočty a konstrukce daly základ tomuto odvětví strojařství.

Tato nová slovenská pamětní mince je zároveň první slovenskou pamětní mincí s nominální hodnotou v nové slovenské měně: Euro.

Její nominální hodnota je 10 EUR. Mince je ražena ze stříbra vysoké ryzosti 900/1000. Má průměr 34 mm a váží 18 gramů. Náklad těchto mincí je přísně omezen na 30.000 ks. V špičkovém provedení bylo raženo pouhých 13.300 ks.

Autorem výtvarného návrhu této mince ja pan Miroslav Ronai. Rytecké úpravy provedl Dalibor Schmidt. Minci razila Mincovňa Kremnica š.p.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU