Hliníkové kufříky.

Medaile s prvky Řádu TGM
V roce 70. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.

V roce sedmdesátého výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.

Za první československé republiky velebený, za socialismu přehlížený, nyní opět v kurzu. I navzdory politickým zvratům neupadl první československý prezident nikdy zcela v zapomnění, po Sametové revoluci pak začaly znovu přibývat numizmatické tituly, které jeho odkaz připomínají.
K velmi působiv ým novodobým ražbám s Masarykov ým motivem patří pamětní medaile, kterou v roce 2007 v ydala společnost Zlaté mince – Numismatika. Emise je vyvedena ze zlata o čistotě 999/1000. „Každá z těchto luxusních medailí je vybavena unikátním pořadovým číslem,“ informoval Jaroslav Tomanec ze společnosti Zlaté mince – Numismatika. Připomněl, že mezi sběrateli kolují také prakticky totožné ražby z v ysokojakostního stříbra. Obě provedení mají hmotnost jedné trojské unce, tedy 31,1 g a stejný je i jejich průměr 37 milimetrů. Rozdílnost kovů se tedy projevila až v síle medailí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (9) Církevní aristokracie
Katoličtí preláti svými zakázkami rozvíjeli barokní formy ve všech sférách výtvarného umění.

Nezadali si přitom se svými středověkými předchůdci, kteří, stejně intenzivně, podporovali výtvarné umění své doby. Baroko se u nás markantně projevilo i na mincích a medailích vysokých církevních hodnostářů, jejichž jména už většinou nebyla česká.

Biskupský palác v Olomouci byl pro zdejší měšťany stále ještě novostavbou, když před ním roku 1694 zastavily tři kočáry. Z prvního, s vévodským erbem na dvířkách, vystoupil bledý chlapec, kolem kterého se ihned shlukla početná skupina štolbů, komorníků a tajemníků. „Tohle je opravdu nový pan koadjutor?“ šeptali si sloužící z biskupského paláce. Ti zasvěcení je nenechali na pochybách, bylo tomu skutečně tak. Pomocný biskup olomoucký, Karel Josef Johann Lotrinský, se právě ujímal svého dalšího úřadu. Bylo mu čtrnáct let.
Barokní biskupové a arcibiskupové reprezentovali katolickou církev, tedy nadnárodní, centrálně řízenou organizaci, s pevným místem v mocenské struktuře Evropy. Nebyl důvod, aby pocházeli ze země, kde zastávali úřad. V Českém království, ve kterém ještě doznívala rekatolizace, byl jejich cizozemský původ spíš žádoucí. Monarchie se už stabilizovala ve své absolutistické podobě a propojování světské a církevní moci vyplývalo ze situace. Docházelo k němu sice již v renesanci, ale v 17. století, v zemích s dominancí katolické církve, patřilo k dobových charakteristikám.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU