Britannia - zlaté mince.

Britannia - zlaté mince

BRITANNIA - ZLATÉ MINCE
( 1 produktů v prodeji. )

BRITANNIA - BRITSKÁ ZLATÁ INVESTIČNÍ MINCE
Ražba těchto mincí jejichž cena jen nepatrně převyšuje aktuální cenu zlata začala v roce 1987. Od té doby se Británie razí každým rokem vždy ve váze 1, 1/2, 1/4 a 1/10 Oz ( Troyská unce ). Pro sběratele se razí i menší množství mincí špičkové kvality v provedení s leštěným povrchem. Technické parametry mincí :

Velikost	Nominál	Průměr	Váha	Složení	Obsah zlata	Obsah zlata
Jedna unce	Ł100	32.69 mm	34.0500 gramů	.917/1.000	31.104 gramů	1.0000 Oz
Polovina	Ł50	27.00 mm	17.0250 gramů	.917/1.000	15.552 gramů	0.5000 Oz
Čtvrtina	Ł25	22.00 mm	8.5130 gramů	.917/1.000	7.776 gramů	0.2500 Oz
Desetina	Ł10	16.50 mm	3.4120 gramů	.917/1.000	3.110 gramů	0.1000 Oz

Pozn. Zlato je z 1/12 doplněno mědí u mincí ražených do 1989 a stříbrem u mincí ražených od 1990.

HLADOVÁ KORUNA Letákové akce Rádia Svobodná Evropa
Komunistickým pučem v únoru 1948 se dosud lavírující Československo jednoznačně začlenilo na stranu socialistického bloku v čele se Sovětským svazem.

Represe nejen skutečných, ale i domnělých odpůrců režimu na sebe nedaly dlouho čekat. Čistky v armádě a veřejných institucích, které nenápadně započaly po osvobození, nabraly po převratu nebývalých otáček.

Už ve svém fultonském projevu v březnu 1946 označil Winston Churchill novou politickou situaci termínem „železná opona“, kdy se válka mezi někdejšími spojenci přenesla z bojišť k řečnickým pultům. Uzavřené hranice stěžovali komunikaci mezi oběma stranami a tím i šanci nejen oslovit, ale především ovlivnit veřejné mínění na druhé straně. V květnu 1951 tak v Mnichově vzniká rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (Radio Free Europe), jejíž nedílnou součástí se stala i česká sekce, v jejímž čele stál až do roku 1961 Ferdinand Peroutka. Cílem stanice bylo šířit informace o mezinárodním dění z pohledu západních států na území východního bloku. Nová stanice zde nabízela plnohodnotný celodenní program se schématem podobným Českému rozhlasu, ale s diametrálně odlišným obsahem

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.

Mobilizační státovky Bankovky vzor 1938
Československo již od počátku 30 let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky.

Československo již od počátku třicátých let obezřetně sledovalo nejen agresivní rétoriku, ale i ekonomické a vojenské posilování svého západního souseda, který ovlivňováním německé menšiny stále více podněcoval separátní nepokoje uvnitř republiky. Proto již od poloviny třicátých došlo k zahájení příprav na obranu republiky vůči případné agresi. Nešlo jen o vyzbrojování armády, výstavbu pohraničních a vnitrozemských pevností, ale také o plánování peněžního oběhu v době války a to včetně nám dnes dobře známých mobilizačních státovek (též označovány jako vzor 1938).

Sledujeme-li historii těchto platidel, musíme se ohlédnout až k roku 1936, kdy Národní banka československá (NBČS) ve spolupráci s ministerstvy národní obrany a financí zahájila přípravy k plánovaní peněžního oběhu pro případ války. Vzhledem k předpokladu, že v průběhu obranných bojů ustoupí vojska z hlavního města, sídla NBČS a tiskárny bankovek, bylo nutné vybudovat v bezpečnější oblasti od bojiště náhradní sídlo a prozatímní tiskárnu. Náhradním sídlem1 správa určila lázeňské město Rajecké Teplice na západním Slovensku. Tiskárna se poté vystavěla nákladem 160 tis. Kč v obci Harmanec nacházející se přibližně 12 km od Banské Bystrice. Do nové haly se následně počítalo s nákupem zařízení za 3 miliony Kč. Kromě vlastního strojového parku měly být v případě nutnosti další tiskařské stroje přivezeny z Prahy. Pokud by se ukázalo, že válečné nebezpečí pominulo, plánovalo se zde tisknout nižší nominály, čímž by se ulehčilo pražské tiskárně.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU