220 let od korunovace Medaile posledního římského císaře
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení
Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).
Situace v habsburské říši byla po smrti Josefa II. velmi vážná, neboť hrozilo odtržení Uher a Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie). Nadále sílila stavovská opozice a navíc ve Francii propukla revoluce, jejíž ohlas překročil i hranice habsburské monarchie.
Nelehký úkol pokusit se o konsolidaci v zemi připadl na Leopolda II. Po nástupu na uvolněný císařský trůn pokračoval v linii, kterou započal již na sklonku vlády Josefa II. Na rozdíl od svého staršího bratra postupoval uvážlivěji a opatrněji a dbal na to, aby jeho kroky nevyvolávaly zbytečné konflikty; omezil především budování mohutného centralizovaného státního aparátu. Zrušil některé neoblíbené a kontroverzní reformy svého předchůdce, ale v platnosti ponechal ty zásadní: robotní patent, toleranční patent, školský zákon a zákon o zrušení osobního nevolnictví. Postupně ustupoval bouřícím se stavům v Uhrách i v Belgii a formálně vrátil stará práva stavům v rakouských zemích, včetně zemí Koruny české. Proto se i podrobil všem starobylým korunovačním a holdovacím obřadům v zemích habsburského soustátí. Např. v Uhrách při korunovaci potvrdil stará privilegia uherských stavů a dalšími výsadami ještě více posílil výjimečné postavení Uher v rámci habsburské monarchie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
Olympijská mince Památka na moderní olympiádu
Novodobá olympijská tradice už přežila více než stovku let. S každou další olympiádou je
jasnější, že přetrvá dál, protože kromě sportovního ducha živí olympiády i spousty lidí. Olympijské hry mají samozřejmě i své numismatické památky.
K oživení olympijské tradice došlo v roce 1896 a v roce 1914 se poprvé přidaly i zimní olympijské hry. Přesto, že od začátku novodobé olympijské tradice známe suvenýry v podobě
medailí a plaket, na první olympijskou minci si numismatici museli počkat až do roku 1951. Tehdy bylo finskou vládou povoleno vydat první olympijskou minci v hodnotě 500 markkaa, která měla propagovat hry v roce 1952. Tato mince cirkulovala s běžnými oběhovými mincemi a bylo jí vyraženo poměrně velké množství. Minci se dostalo poměrně velké popularity a tak se z vydávání olympijských mincí stala (výnosná) tradice. Až na výjimky se později vydávaly
vždy jen mince pamětní, které se do oběhu vůbec nedostaly.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
PRAŽSKÁ MINCOVŇA .SK