DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
POKLADY LATINSKÉ AMERIKY (2)
República Federal de Centroaméricaa Kostarika 1841–65
Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.Španělsko oslabené napoleonskými válkami začalo postupně ztrácet kontrolu nad svým zámořským impériem. V roce 1821 skončila jedenáct let trvající mexická válka za nezávislost a Místokrálovství Nové Španělsko se stalo Mexickým císařstvím. Spolu s Mexikem získaly nezávislost i země Střední Ameriky, které se v roce 1824 spojily ve federaci República Federal de Centroamérica. Zlaté a stříbrné mince federace se sluncem nad horami a stromem Ceiba byly raženy ještě deset let po jejím rozpadu a byly často kontramarkovány Kostarikou která tak řešila nedostatek vlastních mincí v oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
Heraldika na mincícha medailích (7)
Baroko – dynamické, komplikované, reprezentativní
Pozdně renesanční erby jsou proti předchozím složitější, jak svým heraldickým scénářem, tak výtvarnou formou. Nový sloh, baroko, měl ale ještě prohloubit a dovršit vývoj v tomto směru. Na sdělnost heraldiky tedy čekala zatěžkávací zkouška. Zároveň se stupňovala expresivita barokních erbů, jak v plasticitě, tak v liniích.
Na rozlehlém staveništi paláce, kterému padla za oběť řada malostranských domů, se v létě roku 1624 radili dva muži. Zedníci a políři je opatrně obcházeli. Dobře věděli, že jednomu z nich, Albrechtu z Valdštejna, není radno zkřížit cestu. Ten se ale zcela věnoval svému společníkovi, což byl f lorentský architekt Giovanni Battista Pieroni. Vévoda se k němu choval s neobv yklým respektem, nikoli však bez důvodu. Ital mu přinášel stavební novinky ze své vlasti a Valdštejn toužil, aby jeho sídlo bylo působivé po všech stránkách. Dnes už víme, že jejich spolupráce byla plodná. Sala terrena v palácové zahradě je toho dokladem a Valdštejnský palác je jednou ze staveb stojících na samém počátku barokního slohu v naší zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
